Stav: Bez poškození Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.

Nejdelší strana: 50 cm

AUTOPORTRÉT Z MÍST, KDE SE ČAS OTÁČÍ

Obraz "Z jiného světa" je vizuálním manifestem série Paralelní světy a hravou odpovědí na otázku, co to znamená být sám sebou v univerzu, které přestalo být deterministické. Umělkyně se s lehkostí noří do světa kvantové fyziky, inspirovaná myšlenkou Alberta Einsteina, že „Čas není vůbec takový, jakým se zdá, budoucnost existuje zároveň s minulostí.“

Toto dílo je pokusem zachytit jedno z „nekonečně mnoha realit“ (Franckh). Představuje autoportrét, který na okamžik nahlédl z jedné paralelní roviny do druhé. Fascinace Serge Harocheho dualismem vlny a částice se zde promítá do rovin, kde se i naše identita může chovat jako prchavý, roztříštěný signál.

Obraz nás vtahuje do okamžiku, kdy se potkávají „vhodné signály z budoucnosti a minulosti“ (Starkmuth), aby vytvořily naši prožitou přítomnost. Místo suché fyziky tak divák dostává hluboký, ale hravý vizuální zážitek, který připomíná, že realita je daleko tekutější, naše existence mnohem tajemnější a život je vzrušující právě díky nekonečným možnostem.

o autorovi: 1982
Malířka, restaurátorka. Studovala na AVU v Praze u M. Rittsteina a K. Strettiho a na PedF MU v Brně, stážovala na pařížské Sorbonně. Je lektorkou NG v Praze a soukromých uměleckých škol. Ve výtvarné praxi se věnuje především klasické olejomalbě s použitím kombinovaných technik. Maluje technicky realistické portréty a krajiny, které doplňuje o expresivní, fantazijní výjevy. Klíčovou inovací je propojování malby s inspirativním nebo autorským textem, čímž vytváří hlubší a vícevrstvé dílo, kde se žánry navzájem obohacují. Její vizuální jazyk se pohybuje mezi technickou přesností hyperrealismu, mystickou náladou magického realismu a snovou estetikou. Příběhy odvážně přetavuje do vizuální formy. K dílu přidává silný intelektuální záměr, který vyvažuje humorem, aby divákovi poskytla nové nápady i okamžiky, kdy se život nemusí brát příliš vážně. Jejím cílem jsou obrazy podnětné a plné zvláštní energie, čerpající inspiraci ze silných míst, z podstaty lidských interakcí a z její vášně pro tanec, aby její díla byla výraznou a ceněnou investicí.

www.mistrovskyportret.cz
www.barborasto.cz
IG: @barbora_lou

ZASTOUPENÍ VE VEŘEJNÝCH SBÍRKÁCH
Ve stálé sbírce Národního zemědělského muzea v Praze je zastoupen obraz „Odraz lesa“, akrylová malba na plátně.

ZÍSKANÁ MEZINÁRODNÍ OCENĚNÍ
TARTGET Prize, Madrid, Španělsko (2025)
Cena „Finalista“ v kategorii Portrét a Figura (za dílo „Anežka, portrét tanečnice“, olejomalba na plátně).
Premio LYNX – International Prize of Contemporary Art, Itálie (2015)
„Special prize“ za dílo „Odraz“ ze série „Království bazénů“, akrylová
a olejová malba na plátně).

STUDIA
Akademie výtvarných umění, Praha (2005 – 2011) Ateliér Prof. Michaela Rittsteina a ateliér Prof. Karla Strettiho
Panthéon – Sorbonne, Université Paris 1, Francie (2007) Studijní stáž v rámci AVU. Programu Master Conservation - restauration des biens culturels
Masarykova Univerzita, Brno (2002 – 2005) Vizuální tvorba a francouzský jazyk.

LEKTORSKÁ ČINNOST
Organizování a vedení kurzů malby (Kurzy Elemi, kurzy v Prostoru Lilie, ve centru Sasva) (2010 – 2025)
Výuka plenéru v Hrazanech a kurzu "Cesty k mistrům" , Národní galerie v Praze. (2010 – 2025)

OHLASY A KRITIKA
„Tvorba Barbory Lou se dá popsat jako vyrovnané klání mnohovrstevné propracované malby, figurální a anatomické brilance s mistrovsky zvládnutou hrou světla a spirituálním rozměrem objektů, které skrze důkladnou symbolickou interpretaci tvoří hlavní
metaforickou duši díla…. Voda a světlo jsou již po tisíce let životadárnou veličinou většiny velkých měst a právě v setmělé noci se tyto dva živly spojují v jakousi jedinou efemérní entitu.” (K výstavě
„Noční město“, Galerie Morna, 2016)
„Měla jsem pocit, že nahlížím někam domů a domov ke mně promlouvá. Tak silné to bylo… Obraz s sebou nesl to všeobjímající, lásku, jednotu a soulad.“ (Marie Němcová, zpěvačka, majitelka díla
„Nadějná smršť II“, 2024)
„Malířská tvorba Barbory Lou vychází z odkazu klasické evropské akademické tradice. Nebojí se však do své malby implementovat prvky, které upoutávají svojí originalitou a rozverností. Ty si nezadají s hravostí děvčátka na jarní louce běhající za efemérní lehkostí
otakárka fenyklového či babočky paví oko. Malby krajin jsou vyvedené v detailech, ne nepodobné klasickému
českému krajinářství Mařákovy školy...“
„Barbora Lou je jednou z nejtalentovanějších a nejnadějnějších
malířek své generace.“ (Jan Melena, 2023)