Stav: Rám mírně poškozen. Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.

Nejdelší strana: 72 cm

Tato komorní abstraktní malba stojí na jemné práci s tónem, prázdným prostorem a náznakem tvaru. Autor/ka volí úspornou šedočernou paletu, v níž se motiv skládá z poloprůsvitných vrstev, rozpitých ploch a několika jistých linií. Celek působí jako zastavený okamžik mezi figurou a krajinou – divák může v kompozici tušit obrysy těla, fragment architektury či předmětné zátiší, nic však není řečeno definitivně. Právě tato ambivalence je hlavní kvalitou díla: obraz pracuje s pamětí a představivostí, nechává „dovzniknout“ to, co v něm divák hledá.

Kompozice je vertikální, s těžištěm ve spodní části, kde se temnější hmota koncentruje do jakési základny – jako stín, podstavec nebo tůň. Nad ní se obraz otevírá do světlejších, vzdušných polí, která jsou narušena jemnými, téměř kreslířskými zásahy. Ostré linie se střídají s měkkými přechody, místy jsou patrné stopy stírání či lavírování, které dodávají povrchu živou, materiálovou kvalitu. V horní partii se objevuje výraznější geometrický náznak – hranatá forma připomínající střechu či blok – který vnáší do obrazu architektonický řád a vyvažuje organičtější křivky dole.

Celkový dojem je tichý, meditativní, s jemně melancholickou atmosférou. Minimalistická barevnost a záměrná nedořečenost posouvají dílo blízko k poetice poválečné moderny, kde se obraz stává spíše prostorem pro vnímání než popisem reality. „Abstrakce“ zaujme kultivovanou střídmostí, citlivou prací s šedí a schopností vyvolat silnou náladu bez výrazných prostředků.