Pozn.: Přiložen znalecký posudek PhDr. Naděždy Blažíčkové - Horové.

Nejdelší strana: 65 cm

o autorovi: 1849 - 1910
Studovala v Uměleckém ateliéru malíře historických obrazů Karla Javůrka v Praze. Po smrti jejího otce se matka Josefína Dravhozvall provdala za benátčana Giovanni Nobile Scaramella a brzy poté se rodina přestěhovala do Benátek. Antonietta byla první ženou, která roku 1867 studovala na tamní Akademii krásných umění. Jejími učiteli byli Michelangelo Grigoletti and Napoleone Nani (kresba), Domenico Bresolin (krajina), Pompeo Marino Molmenti (malba) and Federico Moja (perspektiva). V letech 1866-1872 je její jméno opakovaně zmiňováno mezi oceněnými studenty v publikaci benátské Akademie “Elenco alunni premiati Accademia Venezia in Atti della Reale Accademia di Belle Arti in Venezia degli anni 1866-1872”.

Po ukončení studia žila v Benátkách a 27. října 1897 se provdala za rytíře a důstojníka italského jezdctva Antonia Zamboni. Svá díla vystavovala na společných výstavách Krasoumné jednoty v Praze, zúčastnila se mezinárodní výstavy v Melbourne (1880), Mezinárodní výstavy akvarelů v Římě v roce 1906 a vystavila svá díla ve Společnosti krásných umění ve Florencii mezi 1907 a 1908. Po roce 1906 posílala většinu svých obrazů k prodeji do Londýna. Její manžel Antonio Zamboni zemřel 11.3. 1909 a Brandeisová pak žila po zbytek života ve Florencii na Via Mannelli, kde měla domov i ateliér. Podle poslední vůle ze dne 1. ledna 1922 odkázala své dědictví sirotčinci ve Florencii. a většina jejích obrazů byla prodána na veřejné aukci roku 1926. Čtyři obrazy odkázala Moderní galerii v paláci Pitti.

I po roce 2000 patří mezi žádané umělce. Pohled na Benátky s kostelem Santa Maria del Salute se v Soteheby´s prodal za 20 400 liber (900 tisíc korun), Benátský kanál v aukci Dorotheum za 21 600 liber. Její obrazy jsou podepsány Brandeis nebo Antonio Brandeis.