Nejdelší strana: 155 cm
Olej na plátně 90,7x146 cm. Signováno vpravo dole: Wilh. Kandler. / Original. Rámováno.
Pozn.: 40. léta 19. století. Vzadu na blindrámu číslice: „730“.
literatura: HNOJIL Adam, Josef Max. Sochařství pozdního neoklasicismu v Čechách, Praha 2008, s. 62, č. 60 (repro)-; Adam Hnojil, Ferdinand V. a výtvarné umění jeho doby, [in:] Jaroslav Sojka a kol., Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby, Praha 2012, s. 338–339 (repro); Adam Hnojil, Osvobozování sentimentu, Podoby středoevropského romantismu a biedermeieru, Hluboká nad Vltavou – Praha 2013, s. 113 (repro); Jeden svět nestačí. Poklady umění 19. století, Praha 2014,
reprodukováno na s.371, č.kat. 531; Jeden svět nestačí, Praha – Litomyšl 2015 – výstavní katalog
vystaveno: 2010, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jeden svět nestačí. Umění 19. století ; 2012, Správa Pražského hradu – Císařská konírna, Poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby; 2013, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou – Zámecká jízdárna, Osvobozování sentimentu. Podoby středoevropského romantismu a biedermeieru; 2014 Praha, Clam-Gallasův palác – Jeden svět nestačí ; repríza 2015 Smetanova Litomyšl , zámecký pivovar
Cesta za italským sluncem náležela v první polovině 19. století ke snům každého evropského malíře. Poznání vynikajícího umění náleželo k prvořadým úkolům studentů akademických škol. Z tohoto důvodu zakládaly různé instituce a spolky cestovní nadace, jež umožňovaly výtvarníkům do Itálie vycestovat. V Čechách proslula takovou podporou rodina Klarů, která ve třicátých letech 19. století založila vlastní Římskou cenu. Její držitel mohl odjet do Říma na dobu dvou až tří let. Jedinou podmínkou, již museli umělci po jejím obdržení splnit, bylo veřejné vystavení italských děl a vytvoření jedné práce pro autorovo rodiště. Toto prestižní ocenění získal jako druhý v pořadí chrastavský malíř Vilém Kandler, který jej také beze zbytku využil. Jeho tvorba obsahuje četné ohlasy na italské prostředí. Během pobytu nebo krátce po návratu uskutečnil několik reprezentativních, architektonicky formovaných děl, pojetím oscilujících mezi klasickou krajinou a žánrem. Mezi těmito obrazy vyniká Procesí v Koloseu, které reprezentuje velmi vzácnou ukázku kompozice českého umělce, jenž si vybral za námět tuto antickou památku. Příznačné pro Kandlera je, že podobně jako jeho němečtí kolegové svá italská díla osidluje romantickou pitoreskní stafáží krojovaných Italek či loupežníků přepadávajících pocestné. V případě Kolosea je přitažlivý především tematický aspekt, kdy staví do protikladu pohanskou a křesťanskou tradici cirku. Charakterem se jedná o jedno z nejkrásnějších děl českého romantismu reagujících na obdobné práce Johanna Antona Rambouxe nebo Franze Ludwiga Catela.
o autorovi: 1816 – 1896
Českoněmecký malíř, restaurátor fresek. Studoval na pražské Akademii. Malbu fresek studoval v Mnichově u Müllera a Hotzmeiera, studijně pobýval též v Itálii. Svými malbami vyzdobil zámky Ploskovice a Zákupy a natrvalo se usadil v Praze. Vytvořil množství obrazů svatých, malby s historickou tématikou, oltářní obrazy.
