Olej na plátně, 60x130 cm. Signováno vlevo dole Vladimír Havlic 1962. Rámováno.
Stav: Rám mírně poškozen. Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.
Nejdelší strana: 148 cm
Jemná melancholie, osamělost a ticho zaplněného, a přesto prázdného prostoru. Obraz nás přivádí do prostředí kavárny, kde hlavní hrdinka – elegantní mladá žena – zůstává sama se svými myšlenkami, jediným tichým společníkem je váza s čajovou růží, která se sklání jako symbol zlomeného očekávání.
Tlumená barevnost ve valérech modrošedé vytváří klidnou, až snovou náladu, kterou narušuje jen několik akcentů – rudá a žlutá květina, kontrastní láhve a stíny židlí. Kompozice působí téměř filmově – jako zastavený záběr z dávno zapomenutého příběhu o ztracených citech.
Výrazná stylizace postav a rafinovaná práce s prostorem dávají tušit inspiraci v modernistickém výtvarném jazyku 50. a 60. let. Obraz je nejen formálně silný, ale i emocionálně výmluvný – a právě díky tomu působí nadčasově.
Silné dílo s duší, které v sobě nese tichou poezii samoty.
o autorovi: 1944 – 2004
Malíř, sochař, grafik, publicista. Studoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a VŠUP v Praze u prof. Muziky. Vedle malby a sochařství se věnoval loutkářské tvorbě a novinářské ilustraci. Žil a pracoval v Plzni, vyvíjel zde rozsáhlou kulturně politickou a publikační činnost, založil grafickou dílnu ČFVU v Plzni.