Nejdelší strana: 131 cm

Ocel, nerez, bronz (vrstvení tvaru svarem), výška 131 cm. Signováno dole Vaněk 2024.

Socha Procházka je sugestivní a současně vtipnou interpretací lidské existence v industriálním světě, jak ji ve svém charakteristickém rukopisu zhmotňuje sochař Petr Vaněk. Jeho práce často propojují organické a strojové prvky a právě tento kontrast zde hraje klíčovou roli.

Hlavní postava – extrémně protáhlý humanoid s lebkou místo obličeje – evokuje figury Giacomettiho, ale s nadsázkou a postindustriálním twistem. Struktura postavy je drsná, hrubě modelovaná, jakoby stvořená z tekutého kovu, který ztuhl v pohybu. Figura se tyčí v napjatém postoji, jako by se právě vydala na nekonečnou cestu. Její groteskní vertikalita vyvolává dojem existenciální samoty, zatímco detaily jako prázdné oční důlky podtrhují archetypální symboliku člověka odcizeného od svého světa.

Sokl v podobě zubového kola připomíná industriální mechanismus – život jako součást stroje, soukolí společnosti. A pak přichází nečekaný moment: pod nohama postavy stojí jezevčík. Malý, pečlivě modelovaný pes z bronzu dodává celé scéně ironický kontrapunkt, roztomilou absurditu, a především lidskost. Jezevčík tu není jen vedlejší prvek – je to společník na cestě, symbol věrnosti, nebo možná jen tichý svědek lidského bláznovství.

Procházka je dílem plným kontrastů – materiálových, emocionálních i ideových. Socha zaujme nejen technickým zpracováním a originálním nápadem, ale i schopností komunikovat s divákem prostřednictvím humoru, ironie a vizuální metafory.

Tato práce představuje to nejlepší z aktuální české sochařské tvorby – suverénní formu, silnou výpověď a nesporný sběratelský potenciál.