Nejdelší strana: 133 cm
Olej na plátně, 71x99,5 cm. Signováno vpravo dole E. J. Laufer / 1868. Rámováno.
Pozn.: Vzadu výstavní číslice: „10“ a překrytá číslice: „[..0]“
literatura: KUNSTAUSSTELLUNG 1868 - Katalog der Kunstausstellung der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde im Jahre 1868, Prag 1868; HNOJIL 2013, s. 16 (repro)- Adam Hnojil, Osvobozování sentimentu, Podoby středoevropského romantismu a biedermeieru, Hluboká nad Vltavou – Praha 2013; Jeden svět nestačí. Poklady umění19. století, Praha 2014, reprodukováno na s.40, č.kat. 37
vystaveno: 1868, Praha, Krasoumná jednota; 2010, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jeden svět nestačí; 2013, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou – Zámecká jízdárna, Osvobozování sentimentu. Podoby středoevropského romantismu a biedermeieru; Praha, 2014 Clam-Gallasův palác – Jeden svět nestačí ; repríza 2015 Smetanova Litomyšl , zámecký pivovar
Emil Lauffer v Návratu z Golgoty představuje dílo charakteristické pro pozdní rubenovce (žáky pražské malířské akademie Christiana Rubena). Veřejnosti předkládá reprezentativní obraz galerijních rozměrů. Ponurou náladu podtrhuje zšeřelé monochromní pozadí. V popředí kráčí průvod z Golgoty po ukřižování. Umělec vytváří jednotlivé skupinky s víceméně jednoznačně propracovanými psychologickými charaktery. I za cenu určité strnulosti je v kompozici vše podřízeno dojmu až divadelní vážnosti, již má scéna vyvolávat. I přes ataky kritiky je zjevné, že se jednalo o společensky preferované umělce. Z pozice Společnosti vlasteneckých přátel byli prezentováni jako úspěšný produkt pražského vzdělávacího systému. Důležitým ideologickým nástrojem se stalo vydávání každoročních prémií, v nichž mohla Krasoumná jednota demonstrovat své postoje. V několika případech reprodukovala takové práce, které mohly být považovány za programová díla historického malířství i v širším evropském kontextu. Kompozice Emila Lauffera ukazují na tradiční středoevropské historické polohy, jejichž podoba se od padesátých let 19. století stále překotněji diferencovala.
o autorovi: 1837 – 1909
Malíř německé národnosti, žijící v Čechách. Studoval u Christiana Rubena na vídeňské Akademii. Do Prahy přišel vytvořit na zakázku dvě nástěnné malby v letohrádku královny Anny podle návrhu svého profesora, a v Praze již zůstal. Byl profesorem kreslení na Německém polytechnickém ústavu a působil rovněž na pražské Akademii. Byl členem Krasoumné jednoty.