Pozn.: Přiložen znalecký posudek PhDr. Naděždy Blažíčkové - Horové.

Nejdelší strana: 40 cm

Pohled na Velký kanál v Benátkách s ikonickým gotickým palácem Ca’ d’Oro na levé straně obrazu nás zavádí do snového světa italské laguny, kde se čas odvíjí pomalu a v rytmu šplouchající vody. Mistrovsky zvládnutý pohled na benátské paláce, zalité měkkým světlem pozdního odpoledne, v sobě nese poetiku klidu, krásy a noblesy, která je s tímto městem neodmyslitelně spojena.

Autorka - Antonie Brandeisová, česká malířka působící v Itálii – zde vykreslila architektonickou nádheru Benátek s obdivuhodným smyslem pro detail a světlo. Ornamentální fasády, kamenné sloupy i rytmus okenních arkád se odráží v klidné hladině kanálu, na němž tiše plují gondoly. Kompozice je vyvážená, s důrazem na horizontální šíři, která v divákovi vyvolává pocit tichého rozjímání i obdivu.

Pastózní rukopis, jemná barevnost a romantizující atmosféra evokují pozdní dozvuk benátského vedutismu, přetaveného však do osobní a citlivé malířské výpovědi. Dílo je nejen vzpomínkou na město snů, ale i krásným příkladem cestopisného žánru, který v 19. století tolik okouzloval evropské publikum.

o autorovi: 1849 - 1926
Studovala v Uměleckém ateliéru malíře historických obrazů Karla Javůrka v Praze. Po smrti jejího otce se matka provdala za Benátčana Giovanni Nobile Scaramella a brzy poté se rodina přestěhovala do Benátek. Antonietta byla první ženou, která roku 1867 studovala na tamní Akademii krásných umění. Jejími učiteli byli Michelangelo Grigoletti a Napoleone Nani (kresba), Domenico Bresolin (krajina), Pompeo Marino Molmenti (malba) a Federico Moja (perspektiva). V letech 1866-1872 je její jméno opakovaně zmiňováno mezi oceněnými studenty v publikaci benátské Akademie “Elenco alunni premiati Accademia Venezia in Atti della Reale Accademia di Belle Arti in Venezia degli anni 1866-1872”.

Po ukončení studia žila v Benátkách a 27. října 1897 se provdala za rytíře a důstojníka italského jezdctva Antonia Zamboni. Svá díla vystavovala na společných výstavách Krasoumné jednoty v Praze, zúčastnila se mezinárodní výstavy v Melbourne (1880), Mezinárodní výstavy akvarelů v Římě v roce 1906 a vystavila svá díla ve Společnosti krásných umění ve Florencii mezi 1907 a 1908. Po roce 1906 posílala většinu svých obrazů k prodeji do Londýna. Její manžel Antonio Zamboni zemřel 11.3. 1909 a Brandeisová pak žila po zbytek života ve Florencii na Via Mannelli, kde měla domov i ateliér. Podle poslední vůle ze dne 1. ledna 1922 odkázala své dědictví sirotčinci ve Florencii. a většina jejích obrazů byla prodána na veřejné aukci roku 1926. Čtyři obrazy odkázala Moderní galerii v paláci Pitti.

I po roce 2000 patří mezi žádané umělce. Pohled na Benátky s kostelem Santa Maria del Salute se v Soteheby´s prodal za 20 400 liber (900 tisíc korun), Benátský kanál v aukci Dorotheum za 21 600 liber. Její obrazy jsou podepsány Brandeis nebo Antonio Brandeis.