Pozn.: Článek o autorovi v mfDNES Malíř samouk pronikl mezi elitu Prestižní nakladatelství BeinArt zařadilo lékaře Pavla Žáčka mezi padesát nejvlivnějších surrealistů světa Hradec Králové – Co mají společného H. R. Giger, švýcarský držitel Oscara za výpravu ke slavnému filmovému Vetřelci, a královéhradecký kardiochirurg Pavel Žáček? Oba se spolu ocitli v knize Metamorphosis 2, v níž prestižní australské nakladatelství BeinArt představuje padesát nejvlivnějších surrealistů a tvůrců fantaskního a vizionářského umění současnosti z celého světa. V druhém díle je Pavel Žáček, v jehož precizní technice by patrně nikdo nehledal samouka, jediným Čechem. V prvním díle BeinArtu, který se dlouho zabývá magickým i fantaskním realismem, byli sice dva krajané, ale ti dnes žijí a tvoří v Německu. „Viděli mé práce na internetu a oslovili mě. Poskytl jsem jim obrázky a cítil se být nesmírně poctěn. Nedávno mi kniha přišla, tak jsem měl obrovskou radost. Je to moc příjemný pocit,“ uvádí padesátiletý lékař. Dříve se tomu říkalo surrealismus, dnes je názvů více – od magického realismu po vizionářské umění. „Je to opak formální abstrakce, obrazy citují sny, podvědomí, symboly, fantaskní situace, ale důležité je realistické zachycení představ,“ říká malíř.

Nejdelší strana: 119 cm

Tajemná, mlhou zahalená krajina, kde holé stromy tiše stojí jako svědkové dávného příběhu. Ticho je téměř hmatatelné. V popředí leží opuštěná skříňka, z níž se pomalu odvíjí červená stuha a bílá růže – jediný barevný akcent v jinak ztlumené, snové kompozici. Jako relikvie ztracené paměti, jako důkaz přítomnosti něčeho hluboce lidského v jinak prázdném prostoru.

Obraz „V aleji“ je jemně melancholickou meditací o čase, ztrátě a vzpomínkách. Autor se zde pohybuje na pomezí realismu a snového symbolismu. Hladké přechody barev, delikátní práce se světlem i prolínající se vrstvy mlhy vytvářejí dojem znepokojivého klidu – tenké hranice mezi snem a skutečností.

Námět může evokovat opuštěnost, ale zároveň i očistu a nový začátek. V tomto smyslu obraz zůstává otevřený – a právě tím je silný. Každý divák si v něm může najít vlastní příběh.

o autorovi: 1959
Pavel Žáček je členem mezinárodní surrealistické skupiny Libellule a pravidelný vyzvaným účastníkem prestižního pařízského Salonu Comparaisons v Grand Palais.