Vladimír Holub

1912 – 1995 Kreslíř. Rád kreslil, otec mu však zakázal studium na výtvarné akademii. Jeho okouzlení dadaismem a surrealismem trvalo a po dosažení plnoletosti se na radu Alfonse Muchy vypravil do Paříže, kde se čtyři roky živil jako kavárenský kreslíř a zároveň byl v úzkém kontaktu s Bretonovou surrealistickou skupinou. Po válce pracoval pro břevnovského opata Anastasia Opaska, za což byl státem poslán na dva roky práce do uranových dolů a jeho práce a korespondence s francouzskými přáteli byla zničena. Od poloviny 50. let se věnoval výtvarné tvorbě, pracoval jako archivář v muzeu jeho rodného města Jindřichova Hradce. Byl považován za naivního malíře samouka, ale dlouhá léta studia soudobých uměleckých směrů mu umožnila do nich proniknout a vytvořit si vlastní nezávislý styl. Realizoval řadu samostatných výstav. Jeho práce (hlavně koláže) se nacházejí v Památníku národního písemnictví v Praze.