Isaak Iljič Levitan

Isaak Iljič Levitan, též psaný Izák Levitan nebo Jicchak Levitan (rusky Исаа́к Ильи́ч Левита́н, 30. srpna 1860 u Kybartai – 4. srpna1900, Moskva) byl ruský realistický malíř, známý především jako autor krajinomaleb. Narodil se v Litvě, v rodině chudého židovského učitele jazyků. Studoval v Moskvě, kam se rodina přestěhovala. Z jeho učitelů na něj měl největší vliv krajinář Aleksej Savrasov. Roku 1875 zemřela Levitanova matka, o dva roky později i otec; Isaak Levitan však díky svému talentu získal na Moskevské škole malby, sochařství a architektury stipendium, aby zde mohl zůstat a pokračovat ve studiu malířství. Roku 1877 poprvé veřejně vystavoval a jeho práce byly dobře přijaty. O dva roky později byli Židé hromadně vykázáni z Moskvy, ale Levitan se díky přímluvě vlivných znalců umění směl brzy vrátit. Účastnil se výstav uměleckého sdružení Peredvižnici a spřátelil se se spisovatelem Čechovem. Jeho malby ho proslavily i za hranicemi Ruska, vystavoval např. v Mnichově. Koncem devadesátých let u něho bylo diagnostikováno závažné srdeční onemocnění, aneurysma, zhoršené ještě horečnatou chorobou, již prodělal roku 1896. V téže době se stal profesorem malby v Moskvě. Své nemoci podlehl roku 1900 v nedožitých 40 letech. Je pohřben na Novoděvičím hřbitově, kam byly jeho ostatky přeneseny z dorogomilovského židovského hřbitova.