1873–1950
Narodil se a zemřel v Budapešti. Roku 1915 se setkal s italským avantgardistou Filippo Tommaso Marinettim a stali se blízkými přáteli. Marinetti ho pozval, aby se připojil k futuristickému hnutí. Jedinečně modernistický styl, který si pak Scheiber vyvinul, měl však blíže k německému expresionismu než k futurismu a nakonec se posunul k mezinárodnímu stylu art deco. V roce 1919 se svým přítelem Bélou Kádárem uspořádal výstavu ve vídeňském salonu Hevesy, která měla velký úspěch a odstartovala jejich uměleckou kariéru; následně se oba přestěhovali do Berlína.
Další zlom v jeho kariéře přišel v roce 1926 s výstavou Société Anonyme v New Yorku, kterou zorganizovala Katherine Dreier. V roce 1933 byl pak Scheiber pozván Marinettim k účasti na velkém setkání futuristů, které se konalo v Římě. Postupně se však maďarští umělci začali vracet domů, zejména s nástupem nacismu v Německu. Kádár se vrátil z Berlína v roce 1932 a Scheiber ho následoval v roce 1934. Byl tehdy na vrcholu svých sil a měl zvláštní cit pro zobrazování kavárenského a kabaretního života v živých barvách a abstrahovaných formách ve spontánním tahu štětcem. Jeho oblíbenými náměty byly kabaretní a pouliční scény, jazzoví hudebníci, ale maloval i autoportréty.
