Pozn.: Přiložen certifikát pravosti. Rok 2015. Předložené dílo vytvořil uznávaný český autor Pavel Opočenský, známý svou vysoce ceněnou sochařskou a šperkařskou tvorbou. Prostorové myšlení a zaměření na tvar umělec plně rozvinul i ve své pozoruhodné sérii kreseb s příznačným názvem Nucleus (jádro), v níž rozpracovával působivé abstrahující kompozice geometrizujících objektů ve spojení s organickými strukturami. Kontaktem jednotlivých objektů ve vzájemné interakci jako by autor řešil bytostná témata vztahu, doteku, proniku, prostupování a překrývání hmoty. Na kresbě se uplatňují tvary geometrické, jejichž hmota je částečně vyjádřena prázdnotou, stejně jako tvary oblé vycházející s principu přírodního biologického řádu. Objekty pojednané převážně v jemných růžových, fialových a modrých barevných odstínech zasazené v neurčitém prostoru inertní obrazové plochy na sebe berou formu důmyslných metamorfóz, které jako by divákovi umožňovaly na okamžik opustit viditelný makrosvět a nahlédnout do subjektivně ztvárněného prostoru elementárních struktur nepostřehnutelných běžným okem. Toto dílo vysoce respektovaného českého tvůrce poskytuje naprosto fascinující umělecký prožitek.

Nejdelší strana: 120 cm

o autorovi: Pavel Opočenský (*1954) je jedním z nejrespektovanějších sochařů a šperkařů současné české umělecké scény.

Narodil se v Karlových Varech. Studoval na Střední uměleckoprůmyslové
škole v Jablonci nad Nisou a v Turnově na šperkařských oborech, které ovlivnily i jeho
pozdější sochařskou tvorbu.

V 70. letech 20. století se stal signatářem Charty 77 a krátce nato emigroval, nejprve do Německa, posléze do Spojených států amerických. V USA vícekrát úspěšně vystavoval, na počátku 90. let 20. století přesto těžiště svých uměleckých aktivit přesunul zpět do vlasti.

Svá vysoce ceněná díla již prezentoval na četných výstavách, účastnil se řady uměleckých sympózií, je též autorem sochařských realizací umístěných ve veřejném prostoru.

Pavel Opočenský dosáhl úspěchů zejména zásluhou své monumentální sochařské
tvorby, ve které zhodnocoval možnosti práce s tvrdými kameny. Jedním z výchozích bodů
jeho projevu představuje využití přirozených vlastností a kvalit tohoto materiálu, který autora
provokuje svou nešlechtěnou krásou, pevností a statuárností, jíž se musí umělec podřizovat,
ale zároveň ji zvládnout. Kamenné bloky Opočenský zpracovával novými „destruktivními“
technikami perforování, broušení či řezání diamantovými kotouči, kterými tento originální
umělec narušuje hmotu výchozí matérie a strukturuje ji.

V jeho pracích jako by se střetávaly a doplňovaly protichůdné síly, tedy temperament autora, razance jeho postupů s odolností a resiliencí kamene, který jako sochařský materiál provází člověka od prehistorické doby.

Pavel Opočenský vedle toho velmi výrazně promlouvá také do oboru autorského šperku, a to mimo jiné snahou oživit odložené vysloužilé předměty a materiály.

Jedná se o tvůrce, který ve svých vysoce hodnotných dílech řeší bytostné otázky sochařské tvorby.