Pozn.: Přiložen certifikát pravosti. Rok 2015. Dílo Pavla Opočenského, jedné z předních uměleckých osobností současnosti, je spojováno především s monumentální sochařskou tvorbou a šperkařstvím. V posledních letech se však tento vyzrálý autor intenzivně věnoval také médiu kresby. Předložené dílo, které pochází z početnějšího souboru prací tohoto druhu s názvem Nucleus (jádro), představuje znamenitou ukázku autorovy fascinace tvarem, hmotou a modalitami jejich vzájemné vazby. Abstrahující objekty, v jejichž pojednání se zřetelně projevuje sochařova orientace na možnosti strukturace hmoty a prostoru, jsou zavěšené v prostoru v kompozici jakési formální enigmy. Sochař, který se pro tento případ rozhodl vyjadřovat ve dvourozměrném formátu, jako by řešil téma styku oblého s přímým, dutého s plným, konvexního s konkávním. Transparentní tvary se zjevují v prostoru, interagují a vyzařují jeden druhý za vzniku stále nových alternativ. Motivy vrstvení, lomu a prizmatického proniku navozují dojem, jako by se divák ponořil do intimní optickým objektivem zvětšené reality paralelní existence života. Nebývalou sílu této krásné kresby podporuje také precizní zpracování a pozoruhodné barevné kombinace založené na zelených a růžových odstínech.

Nejdelší strana: 120 cm

o autorovi: Pavel Opočenský (*1954) je jedním z nejrespektovanějších sochařů a šperkařů současné české umělecké scény.

Narodil se v Karlových Varech. Studoval na Střední uměleckoprůmyslové
škole v Jablonci nad Nisou a v Turnově na šperkařských oborech, které ovlivnily i jeho
pozdější sochařskou tvorbu.

V 70. letech 20. století se stal signatářem Charty 77 a krátce nato emigroval, nejprve do Německa, posléze do Spojených států amerických. V USA vícekrát úspěšně vystavoval, na počátku 90. let 20. století přesto těžiště svých uměleckých aktivit přesunul zpět do vlasti.

Svá vysoce ceněná díla již prezentoval na četných výstavách, účastnil se řady uměleckých sympózií, je též autorem sochařských realizací umístěných ve veřejném prostoru.

Pavel Opočenský dosáhl úspěchů zejména zásluhou své monumentální sochařské
tvorby, ve které zhodnocoval možnosti práce s tvrdými kameny. Jedním z výchozích bodů
jeho projevu představuje využití přirozených vlastností a kvalit tohoto materiálu, který autora
provokuje svou nešlechtěnou krásou, pevností a statuárností, jíž se musí umělec podřizovat,
ale zároveň ji zvládnout. Kamenné bloky Opočenský zpracovával novými „destruktivními“
technikami perforování, broušení či řezání diamantovými kotouči, kterými tento originální
umělec narušuje hmotu výchozí matérie a strukturuje ji.

V jeho pracích jako by se střetávaly a doplňovaly protichůdné síly, tedy temperament autora, razance jeho postupů s odolností a resiliencí kamene, který jako sochařský materiál provází člověka od prehistorické doby.

Pavel Opočenský vedle toho velmi výrazně promlouvá také do oboru autorského šperku, a to mimo jiné snahou oživit odložené vysloužilé předměty a materiály.

Jedná se o tvůrce, který ve svých vysoce hodnotných dílech řeší bytostné otázky sochařské tvorby.