Na poli ve Vojkovicích zachycuje venkovskou práci v jasném denním světle, uprostřed svěží zeleně a rozryté hnědé půdy. Skupina žen se sklání k zemi, jejich soustředěná gesta a různě natočené postavy vytvářejí přirozený rytmus výjevu. Výraznější vzpřímená figura vlevo od středu propojuje pracovní skupinu s otevřenou krajinou, zatímco pás stromů a lehce oblačná obloha poskytují scéně klidné, vzdušné zázemí.

Autor zde bravurně pracuje s bezprostředností malířského tahu. Širokými, svižně vedenými doteky vystihuje záhyby sukní, předklony těl i nepravidelnou strukturu pole. Červené, růžové a okrové oděvy rozehrává proti bohaté škále zelení; světlé šátky a partie halen pak do skupiny vnášejí drobné světelné akcenty. Zvláště působivé je střídání hutných zemitých tahů v popředí s lehčím podáním vzdálených stromů a oblohy, díky němuž si obraz uchovává prostorovou hloubku i svěžest zachyceného okamžiku.

Kompozice spojuje živost figurálního motivu s klidem rozlehlého pole. Jednotlivé postavy zůstávají úzce spjaté se zemí, jejich barevné siluety však dávají každodenní námaze výraznou obrazovou přitažlivost. Dílo oslovuje přirozeností pozorování a schopností proměnit prostou pracovní scénu v harmonickou souhru pohybu, světla a barev. Pro sběratele venkovských námětů a milovníky uvolněného malířského rukopisu představuje lákavou příležitost obohatit sbírku o práci plnou života a neokázalého půvabu.