Podobizna Zdenky Maroldové přitahuje pozornost tichou elegancí a jemností výrazu. Žena zachycená v levém profilu vystupuje z tlumeného pozadí především světlou tváří, jejíž měkké osvětlení soustřeďuje celý obraz do jediného intimního okamžiku. Pohled obrácený mimo obraz ponechává portrétované vlastní, divákovi jen naznačený svět.

Tmavý klobouk s výrazným světlým detailem rámuje čelo a spolu s hnědým kožešinovým límcem vytváří bohatou siluetu kolem obličeje. Střídmá paleta černých, hnědých a šedozelených tónů nechává vyniknout jemnému zbarvení pleti a drobnému červenému akcentu rtů. Zatímco profil je podán citlivě a soustředěně, oděv i okolní prostor se místy ztrácejí v měkkých stínech.

Kouzlo portrétu spočívá v jeho zdrženlivosti. Nenápadné přechody světla, klidné držení hlavy a kontrast světlé tváře s tmavým oděvem dávají podobizně přirozenou důstojnost. Výsledkem je komorní obraz, který odměňuje soustředěný pohled jemnými odstíny a bezprostředním pocitem lidské přítomnosti.