Původní autorský grafický list adjustovaný na dřevěné desce, signováno autorsky v desce vlevo dole, 28 x120 cm. Rámováno v autorském dobovém masivním rámu, který si nechal Uprka vyrobit u truhláře na Horňácku. Rozměr i s rámem 40 x 116 cm. Publikováno na dobových pohlednicích a publikaci Šátky a šatky. Dřevěná deska prohnutá, nutno restaurovat. Dílo bylo původně součástí majetku akademického malíře Jano Köhllera, známého jako malíře folklorních motivů a kamaráda Joži Uprky, který mu toto dílo věnoval k jeho narozeninám. Vzácné! Mimořádná nabídka! Součástí je i přiložená monografie Štěpán Jež –Joža Uprka, motivy ukázky vázání šátků jsou v monografii publikovány pod číslem XVIII a dále v tabuli č.71.
Stav: Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.
Josef „Joža“ Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru Moravského Slovácka, silné pouto s rodným krajem ovlivnilo prakticky celou jeho tvorbu.
Od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, František Ondrúšek, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.
Po tříletém pobytu v Mnichově se vrátil do Prahy, aby formálně uzavřel svá malířská studia na zreformované pražské akademii ve třídě Maxmiliána Pirnera. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Pobyt v Paříži Uprkovi výrazně prosvětlil paletu a výrazovým prostředkem se mu stala barevná skvrna. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu. Období mezi lety 1895–1902 bývá označováno za vrcholné v Uprkově tvorbě.
