Noční jezdec vtahuje diváka do fantazijního výjevu, v němž hlubokou tmu prozařuje bělostný oděv ústřední postavy. Jezdec s ozdobnou pokrývkou hlavy sedí na hnědém koni, jehož skloněná šíje dodává scéně klidný, obřadný rytmus. Z pravého okraje vystupuje další koňská hlava s bohatě zdobenou výstrojí; květinové a rostlinné motivy obklopují zvířata jako součást tajemného nočního průvodu. Nad nimi se vznášejí tři barevné kotouče, které umocňují snovou povahu celého obrazu.

Autor zde bravurně využívá temného pozadí, proti němuž nechává vystoupit světlou draperii, zlatavé tóny a drobné záblesky tyrkysové, červené či fialové. Jemné tahy v obličeji jezdce a záhybech oděvu střídá s hutnějšími, živě kladenými doteky barvy v ozdobách a vegetaci. Zvláště působivá je spodní část kompozice: žlutou plochu protínají dlouhé modré stíny, které se směrem k divákovi rozšiřují a dávají výjevu nečekanou prostorovou hloubku.

Obraz spojuje tichou soustředěnost ústřední postavy s téměř pohádkovou nádherou jejího okolí. Velkorysé temné plochy nechávají jednotlivé detaily zazářit a vybízejí k postupnému objevování drobných ornamentů, barevných vazeb i proměnlivých tvarů. Noční jezdec tak oslovuje jako záhadný příběh zachycený mezi skutečností a snem, jehož přitažlivost spočívá v sugestivní atmosféře a bohaté malířské představivosti.