Bospor otevírá živou přístavní scénu plnou lodí, barevných plachet a drobných lidských příběhů. V popředí kotví člun s početnou skupinou cestujících pod prověšenou světlou plachtou, zatímco na nábřeží vlevo se shromažďují další postavy. Za nimi proplouvá větší loď s výraznými červenými plachtami, které se zvedají proti modré obloze. Menší plavidla, osamělý veslař a rackové nad vzdáleným pobřežím dotvářejí dojem přístavu, v němž se neustále něco odehrává.

Autor zde s osobitým citem propojuje svěží modré a bělavé tóny vody s teplou červení, růžovou a okrem. Krátké, nepravidelné tahy rozbíjejí hladinu do množství světelných záblesků a podobně oživují i oblačnou oblohu. Zvláště působivé je opakování červených plachet, jejichž barevná intenzita vede pohled od vzdálenějšího člunu vlevo k dominantní lodi vpravo. Volně podané postavy získávají charakter několika doteky štětce; jejich pestré oděvy a těsné seskupení dodávají scéně bezprostřednost a lidské měřítko.

Kompozice citlivě střídá rušná místa s otevřenými plochami vody. Šikmá linie nábřeží vtahuje diváka do obrazu, oblouky prověšené plachty soustřeďují pozornost k cestujícím a vzdálený břeh celý výjev prostorově uzavírá. Dílo přitahuje nenucenou vypravěčskou lehkostí a radostí z pozorování přístavního života. Pro sběratele poeticky laděné figurace a milovníky námořních námětů nabízí příležitost obohatit sbírku o obraz se svěží barevností a množstvím detailů, k nimž se lze opakovaně vracet.