Stav: Rám mírně poškozen. Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.

Pozn.: Konzultováno a posouzeno PhDr. Michaelem Zachařem.

Nejdelší strana: 88 cm

Tato harmonická krajina z palety Jiřího Georga Holuba zachycuje jeden z nejopojnějších okamžiků dne – alpský podvečer, kdy se hory na horizontu rozzáří posledními paprsky slunce a ticho se rozléhá po zelených pastvinách jako modlitba. Holub, jenž byl známý svým lyrickým pojetím krajiny a hlubokým citem pro světelné proměny dne, zde mistrně vyvážil monumentální sílu hor s něžnou malebností horských luk.

Masivní vápencové štíty v pozadí jsou již zalité teplým oranžovorůžovým světlem zapadajícího slunce. Jejich skalní struktura je zobrazena s precizností, avšak stále jemnou malbou, která zdůrazňuje spíše atmosféru než geologii. Lesní pás pod nimi působí jako tmavý klín, jako mlčenlivá zeď mezi nebem a zemí.

Přední plán však vypráví jiný příběh: tiché, klidné pastviny, porostlé květinami a rozeseté kameny, působí téměř pastoračně. Drobné postavy krav a pasáčka téměř zanikají v prostoru, a přesto jsou klíčem ke vnímání měřítka i emocí – podtrhují lidskou pokoru vůči přírodě. Celý výjev je prozářen soumrakovým klidem, kdy se svět nemění, ale spočívá.

Holub zde dosáhl mimořádného efektu bez dramatických gest – pouze světlem, barvou a kompozicí. Výsledkem je obraz, který není pouhým záznamem místa, ale nositelem vnitřního ticha, hluboké úcty k přírodě a poezie světla. Skvostná práce, která osloví každého, kdo v horách nehledá jen výzvu, ale i útěchu.

 

o autorovi: Malíř, studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění