Světlotisk, 25x16 cm, nesignováno, rám, plexisklo.

1890, Vadín-Okrouhlice - 1977, Praha
Student gymnázia v Havlíčkově Brodě, poté se učil na reálce v Kutné Hoře a navštěvoval měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. Dále se soukromě učil u K. Reisnera, F. Županského a F. Ženíška mladšího (1905) a u prof. Dítěte na UMPRUM v Praze (1907-1909). Ve 20. a 30. letech vycestoval do Itálie, Belgie, Anglie a Francie. Velice ho obohatilo setkání s kritikem M. Martenem, který ho nabádal ke studiu a kresbě přírody starých mistrů. Inspiroval se italskou renesancí a do detailu studoval tvorbu Raffaela a Leonarda. Roku 1910 je spoluzakladatelem uměleckého sdružení Sursum. Od roku 1918 společně s J. Čapkem, V. Špálou, V. Hofmanem, O. Marvánkem a R. Kramličkou tvoří skupinu Tvrdošíjní. Po I. světové válce jeho díla směřují k lyrickému tvaru. Podílel se na scénických výpravách pro Národní divadlo. V další etapě tvorby se zabývá zejména krajinomalbou. Roku 1924 si otevřel ateliér v Paříži a o pár let později začíná jeho tvorba doznávat větší sytosti barev. Během 2. světové války se často věnoval motivům smrti a naděje. Roku 1965 byl jmenován národním umělcem. Vystavoval samostatně a kolektivně u nás i v zahraničí.