Katedrála ve Štrasburku se představuje jako romantická městská scenérie, jejíž kouzlo spočívá ve spojení monumentální architektury a poklidného života na řece. Nad malebnou skupinou domů se zvedá štíhlá chrámová věž, zatímco měkké zlatavé světlo sjednocuje průčelí, oblohu i jejich odrazy na hladině. Celek působí jako pozvání do města, v němž se každá fasáda a každý průchod otevírají dalšímu příběhu.

Pohled postupuje od zastíněné zeleně v popředí přes osvětlené domy s vysokými střechami, arkýři a zdobnými štíty až ke katedrále. Její jemně členěné gotické průčelí a vysoká věž tvoří protiváhu široké vodní ploše. Kamenný most s oblouky propojuje oba břehy a vede oko do vzdálenější zástavby, jejíž obrysy se zjemňují v lehkém oparu.

Drobná postava na loďce a siluety na mostě dodávají výjevu lidské měřítko a zdůrazňují velkolepost okolních staveb. Teplé okrové a cihlové tóny architektury se zrcadlí v zelenomodré vodě, kde se pevné tvary rozpouštějí v chvějivých odlescích. Právě souhra pečlivě rozvedených detailů, prostorové hloubky a světelné atmosféry dává obrazu jeho podmanivý, vypravěčský charakter.

Přiložen znalecký posudek PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.