Nejdelší strana: 40 cm

Obraz zachycuje zimní krajinu s malým vodopádem a kaskádami potoka, sevřenými v kamenném korytě horského lesa. Autorka volí široký horizontální formát, který umožňuje rozvinout děj do šířky a nabídnout divákovi klidné „panoramatické“ pozorování přírody. Kompozice je postavena na kontrastu mezi velkými sněhovými převisy – čistými, světelnými plochami – a temnými, těžkými balvany, po nichž se voda rozbíhá do několika proudů.

Malířsky působivá je práce s pohybem vody: bílomodré pruhy a krátké, roztřepené tahy štětce vytvářejí dojem chladného proudu, který se tříští o kameny a mizí v tůních. Sníh je pojat měkce, s jemnými přechody a modravými stíny, které mu dávají objem a pocit mrazivého světla. V pozadí se objevují kmeny stromů a drobné smrčky, jež scenérii zasazují do horského prostředí a dodávají obrazu hloubku i měřítko – příroda tu působí tichá, téměř nehybná, zatímco voda přináší jediný živý rytmus.

Celkově jde o realisticky laděnou zimní náladovou malbu, která staví na věrné pozorovací schopnosti a citlivém zachycení světla v zasněženém lese. Dílo přináší pocit čerstvého vzduchu a chladu, zároveň ale i uklidňující dojem trvalosti – skála, sníh a voda v přirozeném, harmonickém řádu.

o autorovi: 1995
Malířka. Po studiu na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě (2010–2014) pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze (2014–2020) v ateliérech Michaela Rittsteina, Martina Mainera, Dalibora Smutného a Josefa Bolfa. Ve své tvorbě se soustřeďuje na propojení přírody a života, klíčovým motivem je pro ni voda – jako živel spojený s pohybem a krajinou. Její obrazy v tónech modré a hnědé reflektují vnější i vnitřní procesy přírody, od proměn světla a ročních období po mlhy, opary či proudění vody, kde zachycuje jejich specifickou barevnost.

https://www.instagram.com/ivana.bachova/